Baptisté se nekompromisně hlásí k prvokřesťanským kořenům učení i života věřících v Krista. Kromě kořenů, které již Husovým vyzdvižením Božích pravd bible předznamenaly mohutný reformační pohyb se baptisté hlásí k odkazu Jednoty bratrské, která byla věrná v kázání evangelia a výkladu bible. Ta dala světu takové muže jako Petra Chelčického a Jana Amose Komenského, který byl jejím posledním biskupem - správcem v tehdejší době. Bezprostředními předchůdci baptistů však byli tzv. anabaptisté, kteří patřili k radikálnímu křídlu světové reformace. V 16. století právě oni unikali před pronásledováním ze Švýcarska až na jižní Moravu a západní Slovensko, kde zakládali tzv. bratrské dvory - společenství o padesáti až šedesáti rodinách. Jsou známí také pod názvem "Habáni". Jejich počet tam dosahoval podle některých odhadů až 50 tisíc. Jejich společenství byla vedena přísně biblicky a dosahovala vysoké úrovně v řemeslech a hospodaření. Po bitvě na Bílé hoře museli "Habáni" opustit Moravu a tak historická kontinuita s anabaptisty byla u nás přetržena. Jejich vliv však dosáhl Holandsko a vzápětí Velkou Británii, kde vznikly v letech 1608-1611 první baptistické sbory (místní církve). V Anglii se toto hnutí rozšířilo a s anglickými osadníky záhy přešlo i do Ameriky. Tam velmi rychle a pevně zakořenilo. (Dnes je v USA kolem 30 miliónů baptistů - tj. pokřtěných dospělých členů). V naší zemi teprve před 120 lety začaly vznikat baptistické sbory z misie německých a později i amerických bratří a sester. Dnes je v České republice kolem 35 baptistických sborů. Baptisté u nás tedy patří k rodině tzv. malých křesťanských církví. Sbory baptistů v ČR se dobrovolně spojily do svazu sborů pod názvem Bratrská jednota baptistů v ČR, aby se mohl účinněji sdílet a vzájemně se podporovat. Jednotlivé sbory zůstávají samostatné (autonomní).
Baptisté plně přijímají prvokřesťanské vyznání víry (apostolikum), které bylo vždy též obranou proti bludným směrům a sektářům.

Jejich životní styl určuje především úcta a láska k Bohu, který pečuje o své stvoření. Protože Bohu důvěřují, jsou osvobozeni od nepřiměřené péče a od honby za hmotnými statky. To neznamená, že žijí asketicky ani to, že by se neměli přičinit o svůj život poctivou prací. Jejich životní styl určuje láska k lidem. Sílu k ní čerpají z příkladu samého Ježíše, který z lásky a zcela nezištně sloužil potřebným lidem. Baptisté rozvíjejí dobročinné i misijní dílo a chtějí do vztahů mezi lidmi vnášet porozumění a pomoc. Baptisté si váží Božího stvoření. Je jim blízké úsilí o ochranu životního prostředí. Poznávají, že Bůh člověka osvobozuje od všeho, co ničí jeho tělo (např.: drogy, alkohol, nikotin atd.) jeho duši i ducha (např.: nevěra, pověra, falešné vazby atd.). Váží si rodiny jako Božího daru a usilují o to, aby jejich domovy byly naplněny pokojem a láskou.